Nová výsadba v ulici Nádražní
Nedávno jsem se bavil s jednou paní nad novou zelení na rohu ulic Nádražní a Smetanovy a ta nechápala, co zde vzniklo. Proto jsem oslovil zastupitele p. Ing. Pavla Dostála, který je předsedou komise životního prostředí, aby objasnil okolnosti této výsadby.
Autor: -HS-
Během rekonstrukce chodníků v ulici Nádražní byl upraven přechod a tím vznikl i pás, který bylo potřeba osadit, k tomu nám p. Dostál řekl: "V tomto místě došlo při rekonstrukci chodníků ke značnému narušení plochy stávající zeleně a k vytvoření nových ploch nutných k ozelenění. Dávalo mi logiku vedle stavebních záměrů zasáhnout i do struktury zeleně. Proto jsem na poslední chvíli oslovil nejprve úředníky, pak i vedení města k doplnění projektu rekonstrukce chodníků a doprovodné zeleně, aby došlo v rámci této akce k zatraktivnění centrálního záhonu a přilehlých ploch na křížení ulic – to je hlavní účel úpravy."
Dále mě zajímalo, proč byl zvolen tento druh výsadby pro naše město trochu netypický. "Navržené a zrealizované řešení by se dalo v zahradnické terminologii popsat jako komponovaný trvalkový záhon. Jde o jakýsi kompromis mezi aktuálně velmi trendy štěrkovými trvalkovými záhony s nahodilou a tzv. "samoregulovací" skladbou rostlinných druhů, na které můžeme narazit v řadě progresivních měst, dále klasickými náročnými okopávanými záhony letniček, které můžeme vídat i u nás např. na Komenského ulici, a nebo mulčovanými záhony keřů a trvalek používaných v parcích".
P. Dostál také vysvětlil, proč se prostě nevysel do vzniklého prostoru obyčejný trávník. "Základní pointa zpracování návrhu vychází ze zahradnické premisy, že se dnes trávníku ve veřejných prostorech nedaří a je velmi složitý na údržbu. Dále zde přispěla k rozhodování potřeba alespoň částečně skrýt nevzhledné robustní zábradlí, kontejnery a poklopy servisních šachet. Došlo i ke změně u stromů, které jsou nyní řešeny jako trojspon dřevin Prunus cersifera 'Nigra', tedy červenolisté variety slivoně myrobalánu. Tyto posloužily jako náhradní výsadba za pokácené nevhodně umístěné smrky stříbrné kolidující se stavbou a novým uspořádáním dodají místu zajímavý prostorový efekt a barevné oživení".
Dalším důvodem pro zhotovení tohoto trvalkového záhonu je jeho odolnost vůči suchu a také menší nároky na údržbu. "Základní logikou tohoto řešení je vytvořit celoročně esteticky zajímavou sadovou úpravu, která bude vyžadovat minimum péče od technických služeb, případně externí firmy. K tomu napomáhá: 1) použití minerálního mulčovacího materiálu (drcené kamenivo frakce 8-16mm z lomu Černá Skála), které neubývá a díky ostrým hranám se ani nerozvaluje do okolí; 2) použití mulčovací textilie, která odděluje mulč od zeminy a zabraňuje prorůstání plevelů mezi cíleně vysazenými rostlinami (zahradnicky to není zcela správné, ale v našich podmínkách péče o zeleň je to bohužel zatím stále nutné); 3) rostlinná skladba mixu trvalek, které budou vyžadovat minimální péči (nejnutnější údržba 2x za rok, ideální cca 5x za rok) a zároveň budou atraktivní svým vzhledem i kvetením po celý rok. Odolnost vůči změně klimatu je důležitý argument, se kterým si vybrané rostlinné druhy dobře poradí, samozřejmě souvislé ozelenění přinese i lepší zasakování dešťové vody (byť zde na svahu je to značně limitováno), pohlcování prachu a vstřebávání CO2 u komunikace, což jsou vedlejší benefity, které nesouvislý vypálený trávník bohužel nezastane."
Mé otázky směřovaly také k výsadbě nových stromů v této ulici, které nahradily původní javory. "Jak jsem se snažil lehce s humorem prezentovat článkem v květnovém vydání Novoměstského zpravodaje "(ne)šťastný javor, aneb řez na pařez", technologie používání kulovitých javorů je již přežilá a ve školkařském sortimentu se již objevují moderní odrůdy či formy pěstování odrůd klasických, které nám umožňují do uličních stromořadí použít vhodnější, odolnější, no zkrátka lepší druhy dřevin. Vnímám jistý kolorit a nostalgii, že v této ulici byly vždy javory přísně řezané tzv. na babku, doprovází řadu významných komunikací ve městě, ale není to dlouhodobě udržitelný způsob z pohledu estetiky, funkčnosti, či nároků na lidskou práci. Nové stromy jsou Prunus serrulata 'Amanogawa', tedy okrasná plnokvětá třešeň sloupovitého růstu naroubovaná na kmínek třešňové podnože, který zajistí jak normovanou podchozí a podjezdnou výšku min 2,2m, tak jednotný vzhled uličního stromořadí. Maximální rozměry stromů by měly být výška cca 7m a šířka cca 1,5m.
Musím podotknout, že i podoba nové aleje vznikla opět tzv. za pět dvanáct. Projektování zeleného pásu bylo na svůj význam řešeno pouze s externí projektantkou sadových úprav, která tak činila jako subdodavatel pro dopravního projektanta. Tento postup nese svá úskalí, která se zde projevila v plné nahotě, neboť základní myšlenkou byla pouhá náhrada starých javorů novými a nebyly tak řešeny všechny kolize v území popsané ve zmíněném článku zpravodaje. I přesto musím pochválit přístup úředníků a předchozího vedení města, že již dopředu počítali s úpravou zelených pásů včetně kompletní obměny stromořadí ruku v ruce s ostatními stavebními činnostmi rekonstrukce. To doposud nebylo v našem městě pravidlem a pevně věřím, že takto budou smýšlet i v dalších projektech. Výsledné řešení je bohužel opět kompromisem (v přeplněném veřejném prostoru svázaném normami bohužel dnes nelze jinak), ale troufám si tvrdit, že kompromisem dobrým, který se vypořádal s velikostními parametry stromů, způsobem růstu, či barevností na jaře a na podzim.
Nevím, že by v našem městě byla tato výsadba použita, ale p. Dostál mě vyvedl z omylu. "Tato úprava již byla v roce 2021 použita (v mírně odlišném rostlinném složení, ale v totožném technologickém postupu) v ulici Nahořanská. Zde slouží pro sjednocení městem dlouhodobě vypůjčených soukromých předzahrádek doprovázejících nově zrekonstruovaný chodník. Druhým rokem je zde, že se úprava osvědčila, jsou na ni pozitivní ohlasy od občanů a po zmíněných stránkách dle mého názoru plní účel. Samozřejmě existují nějaké nešvary jako mírné strádání některých druhů rostlin, poněkud větší zaplevelení, ale to vše je pouze o komunikaci s Technickými službami a přivyknutí si na novou technologii zeleně ve veřejném prostoru. V komisi životního prostředí pracujeme na monitorování nevzhledných a špatně udržovaných lokalit, které bychom rádi doporučili k úpravě podobným stylem. Na rozsahu a prioritách bude potřeba najít shodu mezi vedením města, TS jako správcem a ideálně v debatě s občany (pomoc občanů případně uvítáme, pro připomínky jsme zřídili email kzpnmnm@seznam.cz). Tato forma úpravy veřejného prostoru je o něco nákladnější na založení, ale zcela jistě je následně pro město výhodnější po stránce nákladů na údržbu. Osobně bych tento trend velmi rád postupně rozšiřoval a vyřešil s ním všechna exponovaná místa, která nyní nepůsobí reprezentativně, nebo jsou náročná na údržbu. Řada měst se v oblasti veřejné zeleně hodně posunula, avšak Nové Město nad Metují poměrně zaspalo. Nejsme na nové proudy moc zvyklí, často bazírujeme na léta zažitých tradicích, které nám nemusí přinášet to, co dnes možnosti oboru nabízí."
Na závěr jsem dostal ubezpečení, že nic podobného se nechystá v ulici Komenského, kde je také potřeba řešit záhony a že je zde chystaný jiný koncept. " Ulice Komenského je specifická pro svůj význam jako hlavní městská třída. Nyní jsou zde vrcholem letničkové záhony v kombinaci s cibulovinami, které přinášejí výrazný efekt zřejmě kýžený v daném místě. Jsou však nepochybně mnohem nákladnější na údržbu a je velmi obtížné udržet jejich vysokou kvalitu, jednotu a reprezentativnost při změně klimatu, omezených lidských a finančních zdrojích města. Z tohoto titulu již přichází první úvahy o restrukturalizaci zeleně na Komenského ulici. Otázkou je výhledově výměna již přežilého modelu tvarovaných javorů ve stromovém patře. Další nasnadě je debata o jakési reinkarnaci projektu "město růží", který by se v této ulici mohl v nějaké podobě realizovat. V neposlední řadě je to i zamyšlení nad možností využití právě technologie štěrkových záhonů v kombinaci s lepším zpracováním trávníků. Toto jsou ale zásadní rozhodnutí v konceptu veřejné zeleně, která musí projít na prvním místě vyslyšením přání občanů, až následně pak odbornou širokou diskusí mezi vedením města, komisí životního prostředí a správcem zeleně.
Jak je vidět z obrázků, tak se rostlinkám začíná dařit a uvidíme, jak se naplní myšlenka zakrýt jimi nevzhledné zábradlí. Rozhodně podporujeme zeleň odolnou vůči suchu a méně náročnou na údržbu. Děkuji tedy p. Ing. Pavlu Dostálovi za odpovědi a naše redakce je ráda, že jak je vidět z přesných odpovědí, na radnici jsou odborníci, kterým na zeleni ve veřejném prostoru záleží a že svému oboru rozumí.