Přednáška o Izraelsko - Palestinském konfliktu

V úterý dne 30.4.2024 v Městské knihovně v Novém Městě nad Metují, pořádala Česká křesťanská akademie přednášku Terezie Dubinové Ph.D, na téma, které je po loňských říjnových událostech, které se odehrály v Izraeli stále medializované. 

Autor: -VB-

Paní Dubinová vystudovala kulturologii a hebraistiku na FF UK Praha, absolvovala kurz moderní hebrejštiny na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V Izraeli mnohokrát pobývala. Shodou okolností právě v říjnu loňského roku.

Napsala několik knih. "Ženy v bibli, ženy dnes, "Židé na Trutnovsku" (s Mgr. Pavlem Jakubcem) a on-line publikaci "Jak učit o holokaustu".

Z výše uvedeného je patrné, že přednášela žena, která o dané problematice hodně ví. Hovořila o soužití Židů i Palestinců ještě před vznikem státu Izrael dne 14.5.1948, které nebylo a není vždy pouze konfliktní.

Ještě před přednáškou nám paní Terezie Dubinová poskytla krátký rozhovor.

Co si myslíte o vyvěšování palestinských vlajek v Česku?

Každá vlajka je silný symbol a každý kdo ji vyvěšuje, by si měl ujasnit, co vyvěšuje. Obávám se, že lidé, kteří tyto vlajky vyvěšují, nevědí úplně všechno. Celý příběh, o kterém budeme mluvit je o dvou odlišných narativech. Ze zkušeností které mám, je málokdy strana vyvěšující palestinské vlajky vnímavá i k pohledu izraelskému.

Myslíte, že někdy dojde k tomu, aby tam oba národy mohly společně žít? S tím souvisí otázka, zda jsou i v dnešní vyhrocené době lidé či spolky, kteří se snaží soužití obou skupin nějak skloubit?

Nejdříve odpovím na druhou otázku. Ano jsou. Osobně s některými spolupracuji. V mojí knize " Jak napravovat svět" mám rozhovory s několika mírovými aktivisty. Na izraelské straně je jich víc, protože Izraelci jsou občansky hodně aktivní. Na palestinské straně jsou také, ale je to pro ně nebezpečnější, protože jsou napadáni jak ze strany extrémních Židů, tak i ze svojí strany. Když už jsou Palestinci takto aktivní, jsou velice odvážní a často se stává, že musejí úplně odejít ze své země.

A k první otázce, zda se to někdy uklidní. Je důležité si uvědomit, že v Izraeli samotném žije přes 2 miliony Arabů a tam jsou v rámci tak malé země a pohnuté historie vztahy velmi dobré. Hamás vyzval tyto Araby, aby se postavili proti Izraeli a oni to neudělali. A máme spoustu případů, kdy napadeným Židům pomáhali. Obě společnosti, ale mají aktivní radikální složky, které situaci negativně ovlivňují, rozdmýchávají a to je velice nebezpečné pro celý region. Myslím, že je povinností každého z nás, aby tu naději, že tam bude klid, držel.

Jenom takovou perličku. Zrovna v té době, kdy Hamás zaútočil, jsme byli s meditační skupinou v Izraeli. Složitě jsme se dostávali domů. Po návratu jsme však s jádrem této skupiny zůstali ve spojení. Každý měsíc se scházíme přes Zoom, společně meditujeme a finančně podporujeme izraelskou kamarádku, která pořádá humanitární projekty jak pro Židy, tak pro Araby. A ona každou meditaci začíná slovy: " Já jsem dcera německého křesťana a izraelské Židovky, dvou bývalých nepřátel, takže já vím, že mír je možný." To je obrovsky silné. Můj názor je ten, že ze shora změna momentálně nepřijde. Ti lídři na to nejsou připravení, ale zdola se to děje.

To zní nadějně. Moc Vám děkuji za rozhovor.