Rozhovor s Ing. Jiřím Tencarem, Ph.D. o stavebnictví

Novoměstský rodák Ing. Jiří Tencar, Ph.D. (*1977) je nejen úspěšný podnikatel a specialista v oboru stavebnictví, ale také vyučuje na ČVUT v Praze. Povídali jsme si s ním nejen o jeho projektu přestavby Střední odborné školy v Českobrodské ulici v Praze, ale i o tom, jak se dají použít nové technologie při rekonstrukci (třeba novoměstská kasárna, na které udělal Jiří posudek o uhlíkové stopě). 

Autor: Hlávko Stanislav

Ahoj Jirko, když jsme se domlouvali na rozhovoru, tak si mi pro představu čím se zabýváš poslal odkazy na SOŠ V Českobrodské ulici v Praze, na které jsi se podílel s tvými spolupracovníky. Můžeš nám ve zkratce přiblížit o co šlo?

Jedná se o revitalizaci budovy pražské magistrátní školy. Praha z důvodu nemožnosti čerpat z běžných evropských fondů si připravila vlastní operační program, ve kterém byla také výzva na přeměnu energeticky neefektivních na pilotní úsporné a chytré budovy. Budova na adrese Českobrodská 362/32a byla vybrána jako vhodná. Operační program byl napsán již v roce 2012 a už v té době se mezi uznatelné náklady dostalo vše, co je spojené s úsporou energií, nakládání s vodami, se zelení a komfortem pro uživatele, což bylo ve světle tehdejších dotačních titulů zcela unikátní, neboť ty měly za uznatelné náklady pouze opatření pro úsporu energií. Takové to nastavení nám v roce 2017 umožnilo, když jsme začali na revitalizaci projekčně pracovat, navrhnout skutečně udržitelnou budovu, kde je kladen důraz na všechny tři pilíře udržitelnosti, tj. první pilíř je environmentální – budova je navržena jako energeticky plusová, fasáda je tvořena lehkých dřevěným zavěšeným pláštěm, který vyvinuli kolegové na UCEEB ČVUT a zde byl zcela poprvé použit a používáme prediktivní řízení, které vychází z toho, že den dopředu víme spotřebu budovy, výrobu z fotovoltaické elektrárny, jsme na denním spotovém trhu s elektrickou energií a víme stav baterie. Prediktivní řízení je vlastně umělá inteligence, která řídí, kdy elektřinu nakupujeme a kdy prodáváme. Druhý pilíř je sociální, zjednodušeně vše co je spojeno s komfortem uživatele, tj. akustika, tepelná pohoda, čerstvý vzduch, kvalitní osvětlení, který je řízen inteligentním systém, dle potřeb uživatelů. Třetí pilíř je ekonomicko-manažerský, kde je řešena problematika třídění odpadů, výpočty nákladů životního cyklu budovy, energetický management a správa. Budova jako zcela první získala zlatý certifikát SBToolCZ. Revitalizaci budovy jsme ve spolupráci s klientem, školou COPaG, vymysleli, energeticky optimalizovali, vyprojektovali, povolili, následně jsme pro generálního dodavatele realizovali prováděcí dokumentaci, autorský dozor a nyní se věnujeme energetickému managementu. Je to takové moje třetí dítě, kterému se věnuji od roku 2017. 

SOŠ V Českobrodské ulici v Praze

Máš zpětnou vazbu o tom, jak celý projekt funguje v reálu? Zda navržená teorie funguje v praxi? Tato stavba byla dokončena roku 2022.

V rámci energetického managementu jsem ve spojení se správcem školy velmi často a vcelku často tam i fyzicky jezdím. Celé řešení jsme od začátku koncipovali jako tzv. živou laboratoř, máme v budově velké množství měřícího zařízení a získáváme velké množství dat. Společně s mým studentem doktorského studia se věnujeme vyhodnocování chování celého systému. Takto pojatá stavba je v rámci ČR unikátní a poznatky ze skutečného provozu publikujeme. Jako každá stavba, tak i tato trpí různými reklamacemi a tím že je to technologicky hodně nabité, poprvé realizované v takovém to rozsahu, je reklamací více. Zároveň to byla a je pro nás obrovská zkušenost a spoustu věcí jsme se naučili a stále učíme.

Tvá firma se jmenuje ECOTEN, zabýváte se tedy tím, aby byly stavby ekologickými a tedy šetrnými k životnímu prostředí za použití nejnovějších technologií?

V rámci firmy máme tři pilíře aktivit, tj. energetika; projekční činnost a identifikace a "odstraňování" tepelných ostrovů měst, tj. jdeme od měřítka města (náš nejvýznamnější projekt jsme dělali pro město Vídeň), přes čtvrť, budovu až k systémům. Baví nás synergie. Na Českobrodské to byla energetika a projektování. Ale např. před 3 lety jsme vyhráli společně s architekty mezinárodní urbanistickou soutěž na revitalizaci Florence v Praze, kde jsme zapojili všechny naše pilíře. Vytvořili jsme energetickou a vodohospodářskou koncepci a provedli jsme simulaci tepelného komfortu v daném území. A ano, snažíme se projektovat udržitelné stavby za využití vhodných technologií. Českobrodská se pro nás stala výchozím standardem. Osobně mě nyní hodně baví poradenství pro Pražskou Developerskou Společnost, která připravuje výstavbu městského dostupného nájemního bydlení a my jsme pro ně připravili technický/technologický standard výstavby. Zároveň jsem se snažil i myšlenky udržitelnosti implementovat do výzev MMR týkající se podpory výstavby dostupného bydlení, kde jsem spoluautorem výzev a knihy: "Investujeme do nájemního bydlení".

Nicméně zde bych ještě zmínil, že pro mě osobně je v budovách nejdůležitější uživatel, tj. člověk. Budovy nestavíme proto, abychom v nich "honili" kWh energie, ale abychom je mohli my, lidé, užívat. V budovách oproti našim předkům trávíme 90% času, 5% času v dopravních prostředcích a 5% času venku. Proto je kvalita vnitřního prostředí velmi důležitá, tj. tepelný komfort, čerstvý vzduch zdravotně nezávadné materiály. Abychom toto vše zajistili, tak musíme mít stroje, které topí, chladí a větrají. Zároveň nás jejich provoz nesmí zruinovat. Tzn. navrhujeme budovy tak, aby měli co nejnižší energetickou náročnost, ale zajistili komfortní vnitřních mikroklima. Je potřeba si uvědomit, že v nákladech životního cyklu tvoří investice 10-30% a provozní náklady 70-90% a to nemluvím v případě nekvalitního vnitřního prostředí o nákladech na zvýšenou nemocnost a sníženou efektivitu práce. Na to se často zapomíná.

Nejkřiklavějším špatným, ale z hlediska účtenek za energie dobře myšleným, příkladem jsou naše školy. Od cca 2009 jsme je masivně zateplovali a vyměňovali okna, abychom snížili náklady za energie a potažmo uhlíkovou stopu. Nicméně jsme budovy utěsnili a nebyl/není zajištěn přísun čerstvého vzduchu, resp. hladiny CO2 mohou stoupat razantně nad hygienické maximum 1500 ppm. Výsledek je, že děti jsou sice hodné, ale jejich schopnost se soustředit a něco se naučit významně klesá, spíše mají tendenci "pospávat".

SOŠ V Českobrodské ulici v Praze

Nedávno jsi byl osloven Ateliérem Dědek k posouzení uhlíkové stopy pro zbourání kasárenské budovy v našem městě. Co se do takové stopy započítává?

Uhlíková stopa je významné téma, které nás zásadně ovlivňuje a je spojena se změnou klimatu. U budov je uhlíková stopa tvořena dvěma složkami, tj. provozními emisemi a zabudovanými emisemi. Tím jak stavíme méně a méně energeticky náročné budovy, tak se snižuje provozní uhlíková stopa a ta zabudovaná, tj. materiály použité pro stavbu, se stává dominantní. Každý materiál či výrobek má svou uhlíkovou stopu začínající získáním základních materiálů ať neobnovitelných, obnovitelných nebo recyklovaných, pokračující dopravou a zpracování až po instalaci ve stavbě. Co nejnižší stopu zajistíme využitím obnovitelných materiálů jako je např. dřevo nebo recyklovaných jako je sklo, železo, plasty a další.

Je ve výpočtu také zohledněna recyklace/likvidace zbouraného materiálu?

Ve výpočtu uhlíkové stopy existující kasárenské budovy jsem se zabýval otázkou, potenciální úspory CO2 v případě, že by se objekt neodstranil, tzn. uhlíková stopa materiálu a potom odvoz na vzdálenost 20 km, ať na skládku nebo na recyklaci (doprava byla významně marginální). Zároveň materiály jako beton a ocel, se kterými ve výpočtu počítám v sobě obsahují běžnou míru recyklovaných materiálů (jedná se o generická data, ne data z konkrétní betonárky či od výrobce výztuže).

Návrh pro rekonstrukci kasárenské budovy Ateliérem Dědek 

Na závěr tvé analýzy je uvedeno, že zbourání budovy vyprodukuje tolik CO2, jako kdyby 6.190 osob letělo z Prahy do Turecké Antalye a zpět. Na zastupitelstvu města byl tento příměr zlehčován a marginalizován. Jak jsi došel k tomuto závěru? Existuje nějaký jiný příměr?

Jedná se o pro laika pochopitelnou interpretaci, co zabudovaná uhlíková stopa, nějaké číslo, vlastně znamená. Ohledně letu, vyšel jsem z průměrné hodnoty emisí jednoho cestujícího na krátké lety. Příměrů lze vytvořit velké množství. Další je uveden ve zprávě, že pokud by budova o stejné geometrii byla navržena jako pasivní dům, tak uhlíková zabudovaná stopa se rovná uhlíkové stopě 23 let provozu budovy. Nebo můžeme říci, že taková uhlíková stopa se rovná uhlíkově stopě jízdy osobním automobilem (s dieslovým motorem a průměrnou spotřebou 6 l/100 km) na vzdálenost 23 032 km, což je zjednodušeně půlka obvodu Země.

Dá se vyčíslit i uhlíková stopa pro výstavbu nového domu ve stejném rozměru, popř. dvou nových domů na daném místě, které v budoucnu nahradí kasárenskou budovu?

Samozřejmě dá, resp. je k tomu potřeba projektová dokumentace, ze které z výkazu výměr lze stanovit zabudovanou uhlíkovou stopu a z průkazu energetické náročnosti provozní uhlíkovou stopu.

Návrh pro rekonstrukci kasárenské budovy Ateliérem Dědek  

Nedá mi to se nezeptat odborníka, člena expertního výboru primátorky hl.m.Prahy pro Smart Prague a garanta oblasti energetika v kanceláři Smart Písek, na názor k demolici kasárenské budovy. Je možné tuto budovu rekonstruovat s použitím třeba podobných technologií jako u školy v Českobrodské ulici? Sleduješ nové projekty v Novém Městě?

Pokud se chceme chovat zodpovědně, tak primární snahou je využít existující, resp. upřednostnit využití existujícího před odstraněním a postavením něčeho nového, pokud to situace umožňuje. Podle mě dostupného statického posouzení od p. doc.Fajmana, mimo jiné také rodáka z Nového Města a kolegy z ČVUT, je dům v dobrém stavu. Umím si představit revitalizaci objektu kasáren na bydlení ve standardu, který doporučuji Pražské developerské společnosti, tj. v pasivním či energeticky pozitivním standardu se zajištěním vysoké kvality vnitřního prostředí. Pokud by se jednalo o nájemní bydlení, tak v současné době existuje 100% finanční podpora od MMR na přípravu projektové dokumentace a od SFPI podpora na vlastní výstavbu, kdy hladina dotace je 25-40% (30% se dosáhne vysokým energetickým standardem), následně zvýhodněný úvěr 1-3% do výše 90% a 10% vlastních zdrojů. Zároveň existuje kniha "Investujeme do nájemního bydlení", kde lze najít spoustu zajímavých informací. Projekty v Novém Městě sleduji spíše okrajově, ale vždy mám radost, když vidím architektonicky/technicky zajímavou realizaci, jako je např. hotel Rajská zahrada, novostavbu bytového domu na Rychtě.

Co si představit pod pojmem Smart Prague a Smart Písek? Čím se přesně zabýváte?

Smart Prague, kde jsem byl členem mezi lety 2014-2018, byla velmi komplexní aktivita, jejím hmatatelným výstupem je např. vznik Operátora ICT, který realizoval Lítačku, Portál Pražana, Golemio, ve zkratce se jedná významné zlepšení v digitalizaci služeb a zavádění inovací. Ve Smart Písek se snažíme o rozvoj a implementaci inovací v několika segmentech ve městě Písek. V energetice to je zavedení energetického managementu a zavedení ISO 50 001, v dopravě byly provedeny významné změny v linkách MHD a zároveň Písek má flotilu elektrobusů a jeden CNG. V IT oblasti je to systém navádění na parkování, zajištění cloudu pro ukládání dat, sběr různých datových sad, zavedení participativního rozpočtu a osvěta v oblasti smart řešení.

Děkuji Ti za zajímavé povídání a informace k novým technologiím ve stavebnictví. Přeji Ti další zajímavé projekty a úspěchy nejen v podnikání.

Odkazy na rekonstrukci školy v SOŠ V Českobrodské ulici v Praze: